Láska je kořením života a pepř mezi koření bezesporu patří. Odkud se berou bobulky pepře, které si kupujeme celé, drcené nebo mleté v obchodech? Ze stálezelené popínavé rostliny Pepřovníku černého (Piper nigrum), který trochu připomíná chmel. Dorůstá do délky 4 m, ve volné přírodě 15 metrů, plodí až 40 let a dožívá se až 60 let. Daří se mu v tropických a subtropických oblastech. V Indii, Indonésii, Vietnamu, Brazílii, na Srí Lance, Filipínách, Madagaskaru a Malajsii. Nejčastěji se pěstuje na čajových a kávových plantážích u tyčí nebo zbytkových rostlin čajovníků či kávovníků (potřebuje oporu). Do Evropy ho z Indie dovezl Alexandr Makedonský v roce 327 př. n. l. při tažení do Indie.

Pepř je velmi oblíbený pro svoji pálivou a pikantní chuť. Používá se k ochucení masa, ryb, zeleniny, do salátů, paštik, omáček i polévek. Má také léčivé účinky:

Podporuje trávení, srdeční činnost a nervový systém. Odstraňuje nadýmání, střevní potíže. Obsahuje látku piperin, která působí proti bolesti. Je přírodním afrodiziakem a dobrý na klouby. Není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy.

Pepř černý – sklízí se těsně před dozráním, tedy nedozrálé zelené bobule, když se začínají objevovat červené. Po krátkém povaření se 7 – 10 dní suší na slunci.

Pepř bílý – sklízí se zralé, jasně červené plody. Namočí se do vody, aby se zbavily slupek. Pak se usuší. Bílý pepř je nejpálivější a je léčivější než černý.

Pepř zelený – sklízí se ještě nezralé, zelené bobule. Rychle se suší horkým vzduchem, poté se zamrazí nebo naloží do slaného či octového nálevu. Je měkčí, jemnější a méně ostrý. Přidává se do paštik, nádivek a sýrů. Sušený zelený pepř se rychleji kazí než černý, proto se doporučuje rychle spotřebovat.

Pepř červený – sklízí se úplně zralé červené plody, které se nakládají do různých nálevů.

V tyto dny, kdy bojujeme s koronavirem COVID – 19, se pepř výborně hodí k ochucení zeleniny v salátech a jiných pokrmech, které nám pomáhají zvyšovat imunitu.